Ročník 2024
Azeroth 2024 proběhne od 10. do 10. 5. u obce Žďár u Doks
Epilog 2023Prolog 2023Epilog 2022Prolog 2022Prolog 2021Prolog 2020Prolog 2019Epilog 2018Prolog 2017 - Gul'danProlog 2017 - Kirin TorProlog 2016Epilog 2015Prolog 2024
Po bitvě na Silithuských pustinách (ročník 2023) získaly všechny armády dračí vejce. Přes všechnu snahu učených akademiků, násilnosti inkvizitorů a péči královských chovatelů divé zvěře se ale v hlavních městech Azerothu ne a ne vylíhnout. Zdá se, že vejcím podnebí v Eastern Kingdoms ani na Kalimdoru nesvědčí. Nikdo se ale nechce vzdát naděje, že by dokázala oživit dračí letku a získat tak ultimátní výhodu nad nepřítelem.
Nadějné řešení našel po dlouhých týdnech až Thurston Xane, nemrtvý a značně rozvrzaný mág.
„Zbývá poslední možnost, Lady Sylvanas, holt musíte to vajco prostě vrátit tam, odkud přišlo, na Dračí ostrovy,“ navrhl královně. Ještě, než stačila Sylvannas poslat pro lodivody, už se z jejích síní plížili špehové vyzradit její plány velitelům Aliance, Hordy a pandímu odboji.
„A co ta voidelfská uprchlice?“ Zeptala se Sylvannas na zlodějku, která jí pod nosem vzala další vejce a Týrovu rukavici.
„Žádnou aktivitu ani magické reziduum voidelfů jsme v Silithusu nezaznamenali, má paní. Zřejmě pošla žízní někde v poušti,“ ujistili ji zvědi.
To ovšem voidelfku Katsch'Kau značně podcenili! Ty byla vždy o krok napřed, v tom případě byla napřed dokonce o mnoho námořních mil.
Katsch'Kaa se radostně vrhla k obelisku: „Konečn!“
Jen o vlásek unikla pronásledovatelům, ale nyní stála na Dračích ostrovech přesně podle vizí, které jí seslali staří bohové. To díky vizím dokázala najít prastarý monolit a po cestě uniknout všem pastem, které jej měli chránit.
„Už jen vložit dračí vejce do srdce monolitu a svět mi padne k ….“.
Její myšlenky přehlušila ohlušující rána a záblesk! Magická vlna ji odhodila od obelisku a and ostrovy se rozpoutala bouře! Živel lámal stromy a otřásal zemí. Najednou ale vše utichlo.
Omámená Katsch'Kaa se nejistě vyškrábala na nohy…. Její magie byla pryč! Ostrov vysál její moc do poslední kapky.
Stála uprostřed kráteru, místo monumentu zůstaly jen ohořelé trosky, ve kterých ale bylo pevně usazené dračí vejce. Plálo modravou září a sršelo energií tak silnou, až se elfce ježily vlasy. Dotknout se vejce by znamenalo jistou smrt. To věděla jistě, ale jinak si nedokázala vzpomenout, proč se sem vlastně vydávala.