Azeroth 2022


Epilog pro ročník 2022

Stařešina nomádů se rozhlédl po okolí. Důvěrně známé pustiny Silithusu, které už po mnoho let nazýval domovem, nedávno změnila silueta obřího meče, tyčícího se uprostřed planiny. Přihodil několik větví do skomírajícího ohně a sledoval, jak je plameny hladově obejmuly. Vzpomínal na události posledních dní, které narušily poklidný běh života jeho kmene. Mnohému z toho, co nedávno spatřil, nerozuměl,  výrazy ve tvářích cizinců však dávaly odpovědi na nikým nevyřčené otázky.

Vybavoval si strach cizích vojáků v ocelových zbrojích, když poprvé spatřili meč a uvědomili si svou vlastní nepatrnost. Ale také nenasytnost, se kterou sbírali magický azerit - substanci, kvůli které byli tito gharibové ochotní zničit vše, co bylo stařešinovi drahé. A samozřejmě krvelačnost! Kam vstoupí hamižnost s mečem v ruce, tam teče krev!

Byl svědkem prazvláštních rituálů. Třeba toho, který se pokusil provést Bal'gore Znesvětitel, náčelník orků. V očích se mu ten večer zračila pýcha, když odříkával mantry starší než samotná Horda, aby vyrval meč ze spárů země. Nejmocnější z šamanů upínali svou moc a totemy k tomuto cíli. A selhali. Šaman se pousmál: “Na moc Gorribalu, meče z prokletého světa, je jejich nicotná magie k ničemu.”

Nomádské starší děsili lehkovážní elfové! Pro krásu a moc zaprodávali svůj svět i své duše. Všechen jejich azerit pohltila Sluneční studna, a oni se naivně opájeli novou silou.

Nic nepřekonalo krvavou lázeň, kterou rozpoutala Sylvanas. Výraz královny nemrtvých býval většinou bez emocí. Toho dne se jí v očích zrcadlila nenávist, a také potěcha, když její věrní porazili ostatní armády a přeživší rozehnali.

Nejvíce jej však překvapil drobný záblesk naděje v jejích rudých očích, když vyjmula zlatavou rukavici. Toho dne se dlouho modlil k předkům. Tohle je totiž magie, která má moc hýbat celými světy. A takové se obával i on sám.


Prolog 2022 Prolog 2021 Prolog 2020 Prolog 2019 Epilog 2018


Prolog 2019

Varian Wryn patřil mezi nejstatečnější muže v Lordaeronském království, přesto se bitev bál. Nikdy jej neděsili protivníci.

Po každé bitvě mu jeho velitelé přinášeli seznam padlých. Po každé bitvě musel předstoupit před raněné a dokázat jim, že jejich bolest má smysl. Po každé bitvě se musel dívat do očí vdovám. Nikdy v boji smysl neviděly. A on nikdy neměl slova útěchy.

Právě procházel seznam padlých se svými  veliteli. Zaujalo ho jedno jméno.

Jared padl?! Ještě včera se mnou vtipkoval u snídaně, jeho mladší bratr k němu vzhlížel, taky chtěl mít nablýskanou uniformu,“ povzdechl si.

V tom jej zaujal drobný štíhlý pulzující krystal napůl ukrytý pod plány popisujícími přesuny vojsk. Světlo krystalu jej uklidňovalo. Instinktivně se jej dotkl.

„Neklesejte na mysli, hrdinové a stateční vojáci, vaše oběti byly po právu odměněny – samotná náruč všeobjímajícího Světla uvítala duše padlých. Povstaňte a zatvrďte svá srdce, protože čas rozhodnutí se blíží. Dávný nepřítel učinil první krok a váhy nad osudem Azerothu se znovu hýbají. Vaše věc je spravedlivou, žáru Světla není žádný nepřítel schopen odolávat. Vězte, že návrat Světla se blíží a hráz temnoty bude zatlačena nazpět do Zatracení.“

Do centra sálu se snášela Valkýra oděna ve světle a šířící klid v jejich duších.


Valkýry jsou mocné bytosti, můj králi, bylo by nerozumné ji neposlechnout,“ začal Varianův rádce Marcus.

To jistě, ale vždy sleduju vlastní cíle. Budeme figurkami na její šachovnici. Všeobjímající světlo, pche! Naši kněží a paladini se Světlem komunikují každý den,“ oponoval nejvyšší paladin Garek.

Varian pozorně naslouchal. Zdá se, že osud chce hrát novou partii a tentokrát opravdu netuší, kdo je figura a kdo hráč…