Ročník 2024

Azeroth 2024 proběhl od 10. do 10. 5. u obce Žďár u Doks

Prolog 2024

Epilog 2023

Prolog 2017 - Gul'dan

Prolog 2017 - Kirin Tor

Prolog 2016

Epilog 2015

Prolog 2017 - Kirin Tor

Den první

Jakožto služebně nejmladšímu členu expedice jsem dostal za úkol zaznamenávat poznatky z naší expedice pro Dalaranskej archiv. Nějak si nejsem jistej, zda zrovna na Outlandu se dá ještě něco dokázat, vždyť je to rozpadlej a prázdnej svět. Uprostřed semestru se trmácet pustinou - hrozně užitečný, ale když Rada Mágů rozkáže, nedá se nic namítat.
Den třetí
Temný portál je rozhodně impozantní - je neuvěřitelné, že ty tisíce zavražděných duší ještě stále umožňuje cestovat mezi světy. Ačkoliv to mnoho dalaranských mágů nerado přiznává, tady se Gul'dan ukázal jako pan Někdo.

Den šestý

Už několik dní se plahočíme přes planiny Hellfire - jak tady může někdo chtít dobrovolně žít? Kamenitá země, žádná zeleň, cokoliv se hýbe je pravděpodobně jedovatý anebo smrtelně nebezpečný. Občas ale narazíme na odvážné pokusy farmářů o kolonizaci - podle mě jsou to blázni. Ale jejich optimismus teda obdivuju.

Den osmý

Konečně jsme nechali tu rozpálenou pustinu za náma. Prodrali jsme se do lesů Terokkaru, skrz jednu průrvu plnou trnů a otravnýho hmyzu - nechápal jsem, proč jsme prostě nepřeletěli, dokud jsem neviděl ostatky jednoho neopatrného dobrodruha, který narušil "posvátnou oblast" ptačího lidu - nedůtklivý sousedé tihle Arakkoa.

Den dvanáctý

Blížíme se k nekropoli Auchindounu. Po večerech je vidět mihotavé obrysy duší odcházejících do nekropole. Jednání s obchodníky z Consorcia neproběhlo nejlépe - budeme muset vyrušit přímo samotného Mistra Medivha v Tempest Keepu kde vyslýchá zajmutého Illidana. Bratra Petra něco v noci odneslo.

Den čtrnáctý

Konečně trocha civilizace! Doplnili jsme zásoby v Shattrathu, místnímu pokusu o město. Vyslechli jsme místní zkazky o hojnějším výskytu démonů, než by bylo zdrávo. Z těch historek jednoho jímá hrůza - ale nejspíš to stejně jsou jen hospodské povídačky. Taky prý utekl nějaký dvouhlavý obr z vězení či co - stejně vtipná představa jako to že ovládá magii.

Den sedmnáctý

Dorazili jsme do bažin. Všude spousta bahna, komárů, světélkujících houbiček. Zaútočil na mě Murlok! Nevím co si myslel anebo co ho mohlo vydráždit, vyřítil se na mě jako pominutej. Tak jsem ho proměnil v ovci, neměl si začínat. Stejně si tím jeho inteligence nejspíš polepšila.

Den dvacátý

Nesmírná majestnátnost krystalické pevnosti Tempest Keep mě uchvátila, avšak Mistra jsme zde nenalezli. Naštěstí jsme zastihli současnou pravou ruku, Khadghara, který nám vyjevil že Mistr si pro své pohodlí přesunul celou svou legendární věž Karazhan na Outland. A my se skoro měsíc táhneme pěšky místo pohodlného otevření teleportu, jak to udělal Khadghar. Jeden by brečel.

Den dvacátý pátý

Karazhan! Věž stejně legendární jako tajemná. Nekonečné regály plné knih v nejrůznějších jazycích a dialektech, až zrak přechází. Ale něco se děje - Mistr Medivh nás přijal velmi chladně a evidentně neměl moc času. Souviselo to s nějakým poškozeným krystalem, který si pořád přehazoval v rukách. A proč mám pořád pocit, že v téhle věži straší?